Championship Rallye Sasta

Dne 25. 10. pokračoval v pořadí již třetím závodem seriál Championship Rallye Sasta 2007. Pro velký úspěch se závod opět konal na parkovišti na Ostravské ulici, kde nájezd na ulici Otakara Ševčíka sliboval krýt trať i případě nepříznivého počasí, což se nakonec i potvrdilo a vyplatilo. Trať podle návrhu Romana, nazvanou Krátká míle, znovu obětavě vytyčili a vyzkoušeli chlapci z pořádajícího týmu Sasta, za což jim patří vřelý dík. 

Jezdci se na místě závodu začali scházet po půl čtvrté odpoledne. Čas, zbývající do úvodní rozjížďky, využili k sestavení předem zaměřené trati a také k přípravě svých strojů, což spočívalo především ve volbě správných pneumatik. Je potěšitelné, že se začínají objevovat i první pokusy o tuning soutěžících vozů. Kromě praktických krytů šasi proti případné vodě a nečistotám byla k vidění také stavitelná táhla řízení, použitá u automobilů Lexus SC430 a Honda Raybrig NSX Iva a Tomáše, což je výzvou pro ostatní soutěžící a také příslibem do budoucna, že závody ChRS budou nejen přehlídkou pilotního umění jednotlivých jezdců, ale také soutěží v technické erudovanosti a zručnosti při nastavování podvozků, což samozřejmě k automobilovému sportu neodmyslitelně patří, bez ohledu na měřítko.

Po dokončení technické přípravy a po tréninkových jízdách bylo přikročeno k losování startovních čísel. Krátká míle byla bohužel poznamenána opětovnou absencí řady závodníků, včetně jednoho z favoritů Libora. Vzhledem k tomu, že se tohoto závodu účastnilo pouze pět jezdců, bylo rozhodnuto, že systém rozjížděk bude stejný jako v předchozím kole, to znamená, že první dvě rozjížďky pojedou tři a dva jezdci v pořadí startovních čísel, přičemž do finálové jízdy přímo postupují vítězové těchto rozjížděk. O dalších dvou finalistech pak rozhodne rozjížďka třetí, do které budou zařazeni jezdci, kteří v úvodních rozjížďkách skončili na druhém a třetím místě.

První rozjížďky se tedy podle vylosovaných startovních čísel zúčastnili Otto, Ivo a Roman. Přestože trať závodu byla očištěná a relativně suchá (především díky krytí tratě mostem), bylo zřejmé, že závod nebude žádná procházka růžovým sadem, což mohl na vlastní kůži pocítit hned v první zatáčce Roman, kterému se konečně podařilo na jeho Audi A4 zlikvidovat po nárazu na mantinel přední spoiler. Naštěstí jury operativně rozhodla, že tato závada není důvodem k odstoupení ze závodu, což Romanovi umožnilo zajistit si soustředěnou jízdou vítězství v této úvodní rozjížďce a zároveň účast ve finále. O druhé a třetí místo svedli dramatický souboj Otto a Ivo a přestože po řadě hrozivě vyhlížejících kolizí dojel Ivo přesvědčivě na druhém místě, o jeho případné účasti ve finále musela rozhodovat třetí rozjížďka.

Druhého semifinále se zúčastnili Radek a Tomáš. Radkovi se však zřejmě nepodařilo zvolit správné obutí svého Ferrari FXX a tak vinou špatně vodícího podvozku a zřejmě i slábnoucí baterie se tato rozjížďka stala exhibicí Tomáše, který rychlou a přesnou jízdou dovedl svou Hondu Raybrig NSX k vítězství a k přímé nominaci do finále.

Nejdramatičtější se stala rozjížďka třetí, kde především v Ottovi bouchly saze a ve velmi vyrovnaném souboji s Ivem a Radkem odjezdil se svým rallye speciálem Citroen Xsara první polovinu závodu na vedoucí pozici. Opět se ale potvrdilo, že kdo nebourá - vítězí a tak po mnoha kolizích, kde si především Tomáš, povýšený do role nasazovače, opravdu hodně zaběhal, dojel na prvním místě této rozjížďky Ivo, následovaný Ottou a Radkem, kterého znovu silně zlobily pneumatiky.

Finále se tedy jelo ve složení Otta, Ivo, Roman a Tomáš. Jednalo se o skutečně dramatický závod, kde nebyla nouze o srážky, předjíždění a nízké průlety nad mantinely. Zvláště Ivův Lexus začínal vypadat tak, jako by se závody neodehrávaly ve Střední Evropě, ale na Blízkém Východě. Bohužel Radek, odsouzený do nezáviděníhodné role rozhodčího, počítače kol a nasazovače, nestačil ve své trojjediné funkci sledovat všechno dění na trati a tak i přes snahu jezdců hlásit své průjezdy cílem došlo k tomu, že v druhé polovině závodu nebylo zcela jisté, jaké je aktuální pořadí jednotlivých soutěžících. Protože však všichni zúčastnění odpřísáhli, že na prvním místě jezdí s náskokem vůz číslo 3 Audi A4 DTM, stal se Roman vítězem tohoto finále a pojistil si tak svou momentální vedoucí pozici v šampionátu. Na druhém místě se začíná pravidelně zabydlovat Tomáš, bronz získal Ivo a bod za pomyslnou bramborovou medajli si odnesl Otto. Nic však ještě ani zdaleka není rozhodnuto, protože především Tomášova jízda působila velmi precizním dojmem a po vyladění podvozku s využitím použitých tuningových prvků je určitě horkým favoritem dalších závodů. Ani ostatní závodníci se na Krátké míli neztratili, a lze tak konstatovat, že i přes určitou nepřízeň počasí a hlasitou nespokojenost těch, kterým se v důsledku ne zrovna optimálního nastavení podvozku příliš nevedlo, byl třetí závod série ChRS velice úspěšný a nezbývá než kolegům ze Sasta Teamu poděkovat za skvěle připravenou trať, pochválit pana Tamiyu za nerozbitné podvozky a vyjádřit naději, že seriál bude dál pokračovat ke spokojenosti všech.